ČMKU Junior Open 14.6.-16.6 2013

18.06.2013 20:18

Docela dlouhou chvíli jsem přemýšlela, jak tento článek začít, a pak jsem se rozhodla… od začátku J. Tak tedy…

V pátek 14.5. jsme sbalili věci, psy a sebe a vyrazili směr Lukášov u Jablonce nad Nisou, kam jsme dorazili okolo sedmé hodiny večerní. Popadly psiska a piškotky a letěli na procházku k rozhledně. Když jsme se vrátili, postavili jsme s holkama z juniorů parkurek na trénink. Po dlouhém čekání na odběhání eLek jsem konečně vzala obě psice proběhnout, což jsem u Justýnky asi neměla dělat. Potrénovali jsme a vyjeli směr penzion Vyšehrad, kde jsme měli zařízené ubytování.

A je tu sobota, po krásné snídani s pohledem do hor jsme se opět nalodily do auta vyrazily na dlouhou, desetiminutovou J cestu do Lukášova. Čekal nás původně jeden zkouškový jumping a jedna obyčejná zkouška, bohužel se pak jumping změnil také na klasickou zkoušku. Kromě agility jsme se ještě proběhly v Junior handlingovém kruhu. Když jsme dorazili na místo, utábořili jsme se u Mikulových ve stanu (moc díky), kde kromě Janči, Jany, Lucky a mne sídlila ještě ta důležitější část týmů, tedy moje Aida a Justýnka, Jančiny šeltičky Colli a Brinie a howavartka Pegi a Lucčina barevná boloňská psice Boira. První se běžela zkouška A1, kde běžela Lucka s Boirou, Jana s celou smečkou a já s Aidou. Holky byly v kategorii SA1, my v Mkách. Parkur byl pěkný, zaběhnutelný. Ráno měli ale organizátoři velké zmatky ve startovní listině, takže se to trochu podepsalo i na naší koncentraci. Ono když vás aspoň 5x za sebou hlásí v MA1 se psem běhajícím SA2 a nutí vás jít s ním na start na klidu moc nepřidá…   Lucka s Boirou doběhly krásně a jejich čas a jedno odmítnutí (píšu to správně?) jim stačili na krásné druhé místo v kategorii junioři SA1. Janča s Peginkou doběhly na krásném čtvrtém místě také v juniorech, ale LA1, kde zažila Peginka své první agility závody (zvládla je na jedničku s hvězdičkou). Se šeltičkama se Jana bohužel diskla L.  My s Aidou jsme dopadly stejně, tedy disk (asi ten parkur nebyl pro šeltičkyJ), ale my se diskly na předposlední překážce, kterou Aida díky mně minula L. Po přestavbě na A2 jsem šla na prohlídku opět já. Parkur mi přišel pro Justýnku jednoduchý a taky by byl, ale… Naše princezna se bála příšerné houpačky, tak na ni nešla a byly jsme DISK, a díky té odporné houpačce a všem zónovkám, které měli v Lukášově v hrozném stavu, můžu nejspíš učit zónovky Justýnku od znova. Po pauze, kterou jsme si s holkami krátily povídáním a sledováním A3 jsme se s Jančou rozhodly, že půjdeme i do neoficiální částí Junior Handlingu, kam vezmeme psiska, která nejdou do té oficiální. Takže jsme se převlékly do šatů, upravily se a popadly Peginku a Justýnku. Obě nás paní rozhodčí pochválila, že nám vlastně nemá co vytknout, tak jsme byly spokojené. Po rychlém převlečení z handlerek na agiliťačky jsme vyrazily na prohlídku druhé zkoušky, která byla změněna ze zkouškového jumpingu. Nejdřív se opět běžela A1, která se mi docela líbila, prošla jsem si ji a připravila Aidu, se kterou jsem šla na start hned jako první. A světe div se, doběhly jsme s jednou chybou a jedním odmítnutím na prvním místě se zkouškou na VD. Čas byl také úžasný, dvacet vteřin pod standartním. Ve zkoušce A2 byla opět houpačka, tak jsem se rozhodla, že ji Justýnce přidržím, aby na ni vůbec šla. A kočička tedy stejně jako na ostatní dvě zónovky, tedy za přemlouvání, šla J. I když jsme byly disk, měla jsem z běhu ohromnou radost. Po doběhání všech ostatních soupeřů byla zahájena oficiální kola Junior Handlingu, kam jsem šla ze čtvrtého stanu já s Aidou a Janča s Brinie J. Spolu s námi ještě Míša Dvořáková s Corim a spoustu dalších kamarádů, známých i neznámých. Soutěž byla rozdělena na tři kola – předkolo, semifinále a finále, my si prošly všemi. Janča s Brinie skončily bohužel kvůli drobnůstce už v prvním kole, Míša s námi šla i do semifinále, kde jsem při výměně psů dostala jejího Corálka, který sice běhal pěkně, ale nechtěl se mnou jít zas tak úplně. Aida šla k Denče Sommerové, se kterou prý chodila hezky, tak mám z holčičky mojí radost. Míša s Corim bohužel do finále nepostoupili, my ale ano. Proběhli jsme si poslední kolečko a paní rozhodčí nám udělila krásné třetí místo. Při vyhlášení jsme tedy stály na bedně dvakrát. Jendou za součet zkoušek MA1 dětí, kde jsme si odnesly první místo, protože v první zkoušce byli všichni diskvalifikováni a druhou vyhrály my. Dostaly jsme krásnou medaili a balíček s konzervami a pamlsky. Po druhé jsme stanuly na bedně za Junior Handling, tedy na třetím místě. To už jsme získaly pohár a pytel granulí Happy dog (útulek se bude mít dobře). Po vyhlášení jsme vzaly psiska na procházku a pak si s ostatními zahrály frisbie hru bez psů „ultimate“. Byla jsem členkou vítězného družstva, i když určitě nevyhrálo mojí zásluhou (frisbie jsem chytila čtyřikrát). Po náročném sportovním dni jsme se s Mikulovými a Luckou uvelebily v kantýně a pochutnaly si na skvělém masíčku. Poseděly asi do deseti večer a vrátily se do penzionu.

Ráno jsme opět posnídaly při krásném, slunečném počasí se skvělým výhledem do hor. Prostě idylka. Hned po tom, co jsme dorazily do Lukášova a utábořily se ve stanu, nás mamka opět opustila, tentokrát však jela na výlet zpátky do penzionu J. Já dala psice odpočívat do klece a šla povídat do hospůdky. Po návštěvě kantýny jsme pomohly s postavením parkuru a šlo se běhat. Tentokrát Agility open. S Aidou jsme byly DISK mojí blbou chybou, kdy jsem jí pozdě ukázala na houpačku a zlatíčko běželo na áčko. S Justýnkou jsme zvládli úspěšně kladinu, ale áčko už bohužel ne. Pro tento den jsem se stala vrchní kameramankou J. Nejen, že jsem natáčela naše stanové spolubydlící, ale ještě přišlo pár holek, že je nemá kdo natočit. Aspoň jsem se nenudila J. Po doběhu čtvrtého stanu se na nás přijela podívat teta Petra se Sárinkou, aby nás povzbuzovaly, když to mají tak blízko. Obou se tam snad líbilo J. Po agility open následoval opět open, tentokrát jumpingový. Říkala jsem si, že by konečně mohly doběhnout obě holky, a taky se tak stalo. Justýnka s jednou chybičkou doběhla na čtvrtém místě a Aidička s nějakou tou chybou a odmítačkou běh vyhrála, opět v pěkném čase J. Celkově to Aidu vyneslo na druhé místo v součtech nedělních openů M dětí, takže nám z Junior Openu nechybí nic, máme zlato, stříbro, bronz a vlastně i bramboru J.

A nakonec pár poznatků k organizaci a průběhu závodů vůbec:

1.      Je super být u někoho ve stanu, je větší sranda netrčet opuštěná s foťákem a klecí někde opodál J.

2.      V Lukášově mají hrozné překážky: nestandartní, nebezpečně,… Zkazila se mi na nich Justýnčina houpačka.

3.      Organizace nebyla nic moc, příšerné startovky, pořadatelé někdy nebyli moc milí. U parkuru neměli skoro žádné pomocníky, jinak by asi nemusela na přestavby chodit velká část závodníků, sice mi to nevadilo, ale přeci jen, když na přestavbě byl většinou čtvrtý stan a pár dalších závodníků, těžko tam byli organizátoři.

4.      Když budou špatné překážky, nenechám na nich běhat Justýnku.

5.      Není na škodu být občas na bedně - povzbudí to. J

6.      Příště pojedeme J.