Dvojzkoušky u dědy Mráze - Hradišťko 27.2.

28.02.2016 10:01

                     Dalšími závody naší zimní „tour“ se staly dvojzkoušky v Hradišťku. Do Hráďa jsem se poprvé podívala před pár lety s koňmi, dnes už tam jezdím většinou jen jako pejskař. A protože to tam máme celkem blízko, nebyl důvod nevyrazit. Zkoušky pískala Alice Boháčová, na kterou teď máme veliké štěstí, ale přesto si její parkury pořád užívám. Do Hradišťka jely i Míša s Hankou, takže jsem rozhodně nebyla opuštěná.

            První dvojkový parkur se mi celkem líbil, těšila jsem se, že na závodech konečně vyzkouším povel „čača“ (zapomeňme, že tam patřil „čiči“, já si ty názvy prostě prohodila) a doufala jsem, že by se nám třeba mohlo povést zaběhnout i hezky. A to se také povedlo. Doběhly jsme si s plynulým, rychlým a čistým během pro první místo a naši čtvrtou zkoušku do trojek, tím pádem nám chybí už jen ta poslední. Zvládla jsem konečně na závodech správně používat povely „here“ a „ke mně“, vzdálit se víc od slalomu (na tréninku ho máme krásně samostatný, ale na závodech jsem srab) a prostě dělat to, co dávno umíme, ale na závodech nepoužíváme. A šlo to.

            Druhá zkouška byla částečně obrácená první, ale některá místa se trošku proměnila. Nelíbila se mi tolik, jako první běh, ale nebyla rozhodně špatná. Na prohlídce jsem měla místo, kde jsem měla vymyšlená dvě různá vedení a nebyla stavu se rozhodnout, jaké provedu. Nakonec se nám ale zkouška povedla zaběhnout celkem slušně, bohužel nám však, stejně jako v Prorubech, jaksi utekla zónečka na kladině. Jinak to však bylo čisté a až na náběh do slalomu i vcelku plynulé. Nakonec z toho bylo čtvrté místo s hezkým časem, před námi byli všichni čistí.

            Pak už jsme jen počkali na vyhlášení, což sice chvilku trvalo, ale dalo se to přežít a všichni jsme pádili k domovu.