MČR agility sheltií agility - 18.5.2013

V sobotu 18.5. jsme měli v plánu vyrazit na Mistrovství republiky v agility sheltií. Ráno ale opravdu hodně pršelo a už jsme málem nejeli. Naštěstí jsme se podívali na předpověď, která tvrdila, že okolí Opatovic by déšť mohl téměř nebo dokonce úplně minout, tak jsme tedy vyrazili. Na místo jsme dorazili s předstihem asi patnácti minut před koncem přejímky, která se pak stejně protáhla. Když jsme se odprezentovali, našli jsme si místo mezi stany, kterým jsem jen tiše záviděla, že se deště nemusí bát. Později jsem pak byla moc ráda, že jsme byli právě těsně vedle jednoho stanu. První běh byl jumping open. Dozvěděla jsem se, že jdu s Justýnkou v SA první a s Aidou v MA druhá. Odcházela jsem tedy dřív z prohlídek, abych si holky nachystala.  Mám teď na to, chodit na začátku, nějaké štěstí. Naštěstí se začínalo od kategorie L, takže jsem s holkama nestartovala první. Zahajovací jumping se mi líbil hlavně z důvodu, že to byla vlastně taková míchanice všeho, co cvičíme v tréninku na rozběhání (čtyřlístek, osmička, …) Sice tam nebylo moc míst na rozběhnutí, ale i taková se našla. Jako velkou past jsem viděla prostor mezi překážkou tuším pět a jedenáct. Byl to slalom a tunel, umístěný tak dva metry u něj, který se běžel až později. Naštěstí jsme tuto past zvládli, u Justýnky bez ztráty, u Aidy s chybkou. Justýnka s čistým během se umístila jako jedenáctá (myslím) s hodně trestnými body za čas. Po doběhu jumpingu se konala neoficiální soutěž, a to paralelní slalom, kam se jsem se přihlásila pouze s Aidou. Bohužel Aida mě totálně ignorovala a běžela na dráhu druhému psu. Takže jsme v této soutěži ani nezačali běhat. Jako druhá oficiální soutěž se běželi zkoušky. Justýnka opět doběhla čistě a tentokrát s asi jen čtyřmi tr.b. za čas. Umístili jsme se tedy na krásném druhém místě z kategorie SA1. Byli to naše už opravdu (!!!) poslední závody v A1. S Aidou jsme se, jak už tomu v lehčích parkurech bývá - diskli. Zlatíčko mi skočila skočku špatným směrem, kdybych jí líp ukázala… Jako poslední parkur se běželo závěrečné agility. Byl to zajímavý parkur obsahující především různé těžké náběhy. Justýnka ho doběhla opět krásně čistě, ale s hodně bodíky za čas. Umístili jsme se na asi čtrnáctém místě. Aida už byla psychicky unavená a tak lítala, shazovala, nevnímala, prostě děs běs. Posbírali jsme pět chyb a dvě odmítnutí, takže skoro DISK. Při vyhlášení jsem byla připravená jít si pro druhé místo za zkoušku, kterou vyhrála ultrarychlá šeltička Jessie našich známých. Proti Jessie jsme celý den  s Justýnkou „bojovali“ o nejlepšího psa SA1. Už jsem ale počítala, že ho získá Jessie, ale opak byl pravdou. Při vyhlašování nejlepšího jedničkáře hlásili, že vyhráli v kategorii S i M psi jednoho psovoda, tak jsem si říkala, no tak nemáme ani to v Skách. Ale pak jsem slyšela své jméno! Ano, mám doma dvě nelepší A1 šeltie ČR! Justýnku v SA1 a Aidu v MA1. Ze závodů jsme si přivezli medaili, bůvolí kostičku, dvě pískací hračky, dvě balení pamlsků Bite, dva pásy do auta pro psy a dva díly časopisu Pes přítel člověka, který odebíráme. Ale to pro nás nebylo tak důležité jako fakt, že holky běhali krásně a s chutí, Justýnka bezchybně. Díky za skvělé závody!