O Ratenickou beranici 28.12.2013

Na naše poslední letošní závody jsme spolu s kamarádkou Janou a její kavalírkou Pamčou vyrazily do nedalekých Ratenic. Protože jsem jela s Janou (díky za odvoz), která má Pamču v SA1, vzala jsem pouze jedničkovou Aidičku a Justýnka, která už je v SA2 zůstala doma. Zatřepálkovi mě vyzvedli po sedmé u nás před domem, a protože cesta pěkně ubíhala, dorazili jsme na místo mezi prvními. Poté co jsme se zaprezentovaly, ještě jsme krátce vyvenčily a už se hnaly na prohlídku první zkoušky, jež stavěla Jitka Maroušková (myslím). Jako druhá rozhodčí zde pískala Jaroslava Podmolová. Poměrně lehký parkur, který neobsahoval vlastně žádné těžší prvky. Protože Aida i Pamča mají pěkné točení kolem bočnice, nemělo nám zaběhnutí tohoto parkuru činit potíže. Začínalo se kategorií small, kde startovala Janča s Pamčou. Doběhli s jednou chybou na slalomu a odmítnutím u tunelu a áčka se zkouškou na dobře na krásném třetím místě. Hned jak jsem předala Janě kameru, řekla jí, že běžely krásně (a to byla pravda), už jsem tahala Aidu z klece. A je to tu, běžíme. Hned druhou překážkou je slalom, který nám doma jde na 100% a všude jinde z neznámých důvodů pokulhává. A tak Aida sice neměla ten samostatný a rychlý slalom jako doma, ale s mou pomocí se jím nějak propletla. Problém ale nastal u věci, u které bych to čekala míň, skočka z rovného náběhu v obloučku nám díky mému špatnému dotažení pohybu, způsobila našich jediných 5 trestných bodů v celém parkuru. Naše pokračování už bylo plynulé, zóna sice nebyla podle mých představ, ale nebyla jsem tak statečná, abych se vzdala hezkého běhu ve prospěch zóny. Vím, že bych měla, ale… A tak se stalo, že jsme po více jak roce splnily zkoušku MA1 na výborně, tak doufám, že ta příští na sebe nenechá čekat tak dlouho. Tento povedený běh nám vynesl pěkné druhé místo. Jako druhý běh nás čekala opět zkouška. Tentokrát se k mému potěšení a Jančinému zděšení odnesl slalom a přinesl látkový tunel spolu s houpačkou. Parkur už byl těžší, ale tím stylem, který mně a Aidě moc netěší, pro Justýnku by ten parkur byl dokonalý. Po kladině se šlo do pravé díry tunelu, já ale Aidu stáhla k sobě až moc pozdě, když už probíhala tunelem. Škoda, jinak se nám bezslalomový běh povedl, byl rychlý a přesný. Málem bych zapomněla na Janu s Pamčou, pro které se tento, zpočátku strašidelný, běh stal tím nejlepším. Nejenže Pamča překonala svého bubáka houpačku, ale holky doběhly dokonce čistě, tudíž na výborně. Takže mají stejné skóre jako Aida, 2 splněné zkoušky do dvojek. Ok, Aida asi za 15 závodů, kdežto Pamča za 3, dobře no J. Tento povedený běh je vynesl na 4. místo. A jako poslední běh nás čekal jumping. Krásný parkur Jitky Marouškové plný tunelů. Po prohlídce se mi zdálo, že si ho vůbec nepamatuji, ale nejspíš tomu tak nebylo, ale abych nepřeskakovala. Janě se bohužel běh, na který sázela nejvíc moc nepovedl a Pamča hodně čuchala a koukala kde co lítá a i díky tomu posbírala 3 odmítnutí, což značí diskvalifikaci. Zato Aidička se předvedla bv nejlepším světle. Rychle, přesně a především čistě. Poprvé se nám ale stalo, že i s čistým štítem jsme nevyhrály. Aida pro tentokrát o asi 40 setin vteřiny doběhla druhá za úžasnou/úžasným mudicí/mudíkem. I přesto jsme měli 3. Nejlepší čas napříč kategoriemi. No to není až tak hrozné, co? Vím o místech, kde bychom ty setinky nahnaly, ale o kdyby agility není. A jak nám dopadly sečtené zkoušky? Janča s Paminkou třetí v SA1 a já s Aidou v MA1 dokonce druhá, protože ve druhé MA1 zkoušce se všichni vydiskali, hodnotilo se podle té první. Po vyhlášení jsme ještě zkusili bez psů naši dogdancingovou sestavu na zítřejší srazík. Ještě jsme nezapomněli na kýčovitou závodní fotku s kokardou J A pak už jsme jen po cestě domů prokecali celou cestu a naplánovali si tábor v Nových Hradech.