Opsion dvojzkoušky Proruby 13.2.

Asi bych kecala, kdybych řekla, že jsme bez bloudění přijely do luxusního areálu, nicméně po prozkoumání terénu jsem zjistila, že je to tam vlastně super. Příjemná hala, hezké překážky, úžasní pořadatelé, obrovská louka kousek od parkuru, v hale trošku hlubší písek než mi vyhovuje, ale v normě. A tak jsem nás zaprezentovala, potkala se s Hankou Míšou a po chvíli jsme všechny vyrazily na prohlídku. První dvojková zkouška, kterou nám Alice Boháčová postavila, mi sice nepřipadala nijak zvlášť obtížná, ale v pár místech jsem s vedením přeci jen trošku váhala a bála se, že nebudu stíhat.

            Po prohlídce jsem měla na můj vkus dost málo času na přípravu, neboť přestože jsem šla z medíků poslední, smolíků i našich středních soupeřů bylo pomálu. Nestihla jsem vyběhnout venčit ani se rozběhat, prostě mi Aida dala párkrát packu, udělala pár otoček, zacouvala a šly jsme běhat. To se ale nakonec povedlo. Konečně se nám zase povedla čistá zkouška, i když s fousovou zónou (ale byla). Ve výsledku tedy první místo, čistě na výborně, jen teda s příšerným časem (jen něco málo nad 4 m/s). Ale už na parkuru se mi to zdálo pomalé. Já po nemoci přeci jen nestíhala a na písku se mi neběželo úplně dokonale (a proto jsem si nahlásila celý náš zkouškový maratón v koňských halách, kde písek jako povrch bývá). No, ale tím jsme si splnily další zkoušku do trojek, naši v pořadí už třetí, takže jsem měla samozřejmě obří radost. Míše s Hankou se bohužel tak nevedlo, jednotlivé momenty měly na parkuru rozhodně hezčí než my. Druhou zkouška byla v podstatě stejná jako ta první, jen pozpátku. I ta se nám s Aidou vcelku povedla, až tak, že to stačilo na druhé místo, ale bohužel nám utekla zónečka na kladině, což nás dělilo od čisté zkoušky. Už jsme asi běžely i rychleji, mám radost z náběhu do slalomu a krásné zóny na houpačce, takže si nemůžu stěžovat. Odběhly si holky v eLkách (opět krásně, ale s chybkami), trošku jsme se poradily ohledně cvičákových závodů, já si na vyhlášení vyzvedla sušené maso a jakési kokosové křupinky a pomalu jsme zase vyrazily k domovu.

            Závody v Prorubech byly moc příjemné, krásně zorganizované a doufám, že se na nějaké další závody pod hlavičkou Opsionu zase brzy vypravíme.