Speciálka Zbraslav - 28.9.2013

04.10.2013 18:12

Na sváteční den jsme vyrazili na speciálku šarplaninců na naši, ne moc milovanou, Zbraslav. Ještě v pátek večer před výstavou jsem doplétala uzle do přesného počtu, i když na výstavě, vzato teoreticky by jich bylo málo, protože se ještě dohlásili nějací psi. Ale pár jich zase nedorazilo, tak to vyšlo v pohodě. Kromě Apollónka byla přihlášena ještě jedna krašačka – Ajna, která se předváděla s malou paničkou Vikinkou, Poliho jsem si vzala já, takže je vidět, jak máme úžasné plemeno pro děti J.

Ale teď hezky od začátku. Ráno jsme na místo přijeli na naše poměry nějak pozdě J. Výstava měla začínat v deset a mi dorazili sice kolem půl desáté, ale před námi tam byli nejen Šmakalovy, kteří jsou vždycky všude první J, ale taky Sabina (ale Ti tam stejně jako Šmakalovy spali, takže ok), ale dokonce i Šidáci (ale prý jen o chvilku). Ale pochybuju, že Vás nějak extra zajímá, kdo kdy přijel, takže asi abych se vrátila k výstavě.

Hned po příjezdu na místo jsem předala uzle pro psy, které se moc moc líbili. S jejich pletením mi pomáhala také kamarádka Jana, za což jí hrozně moc děkuju, protože bych to sama za tu dobu fakt nedala. Moje další kamarádka, tentokrát Anička od šarplaninců J zase slíbila, že to do příště možná zkusí taky, takže bude uzlů. Na výstavu mimo jiné dorazila i chovatelka Apollónka Dadka, kterou Apollón pozná, jak je nám známo, na sto mil daleko. Opět byla obří vítačka, Polišek „maminku“ poznal. Měla jsem strach, že tak, jak v kruhu šeltičky koukají po mamce mojí, tak Poli bude koukat po Dadce, která zapisovala. Mamka se ujala role vedoucí kruhu, psů bylo kolem kruhu spousta, nejblíž Ajna, takže se divím, že Poli celou dobu vnímal opravdu jenom mne – asi stárne. S Aničkou jsme si postavili stánek, ale tržby bohužel nebyli. Vydělali jsme sotva nějaké tři stovky, přesto, že tu bylo více lidí než na Nechranicích, kde jsme utržili mnohonásobně více – no Moraváci, styďte se J.

A jak tedy samotné dění v kruhu vypadalo? Nejdřív tradiční společné zahájení, kde každý představil svého psa a přípitek (místo mne dostala štamprli mamka). Pak jsem jen odhodila klasické vodítko, utáhla předváděčku, utřela sliny (to vše samozřejmě Polimu) a šlo se na to důležitější, tedy individuálko. Poli se předvedl ukázkově, vyběhal V1, CAC a spolu s Ajnou se pak ještě proběhnul o BOBa, kterého i získal. Nakonec jsem šli ještě o BISe, kterého získal Štěpánin šarplaninec Nero. Anička zažila svoji premiéru v kruhu, s Argem si vyběhali ve třídě veteránů výborná 1, BOV (nejlepší veterán). A jako úplně poslední soutěž, která byla na šarplaninské klubovce otevřena snad poprvé bylo „Dítě a pes“, kam jsem nastoupila já s Polim, Anička s Argem a malá Vikinka s Ajnou. A dopadli jsme přesně v tomto pořadí, tedy my s Polim jsme se stali vítězi. Poli se celý den předváděl moc hezky a všem ukazoval, že je nejkrásnější.

Po výstavě jsme od Šidáků dostali do „socializační péče“ malou Joriku, která se tak trochu bála. Tak jsme tam s ní chodili, hladili, drbali a prostě socializovali. Nakonec usnula a nevěděla o světě, bylo toho na berušku hodně. Tak doufám, že jí naše socializace prospěla.

Užili jsme si fajn den, ake bohužel to všechno uteklo hrozně rychle. Nestalo se nic neobvyklého, jen jsme se s Aničkou shodli, že bychom si mohli otevřít školku, protože jsme tentokrát kromě malé Joriky částečně zabavovali ještě Vikinku a ???, která nám oběma říkala teto (copak jsme tak staré???). Tedy takhle, říkala teto úplně všem J. Tak ještě jednou na závěr: moc jsme si to užili, ale bohužel celý den hrozně rychle utekl. Tak zase příště, tentokrát na Řípu na tradičním výstupu.